Sanskrit
Le sanskrit ou sanscrit (संस्कृतम्, saṃskṛtam, /ˈsɐ̃skr̩tɐm/) est une langue indo-européenne de la famille indo-aryenne, encore parlée dans le sous-continent indien bien que par une minorité. De nos jours, elle est encore parlée dans quelques villages et par certains érudits qui publient des œuvres universitaires ou tiennent des colloques en sanskrit. Le sanskrit est notamment la langue des textes religieux hindous et bouddhistes ainsi que des textes littéraires ou scientifiques et, à ce titre, continue d'être utilisé, à la manière du latin en Occident, comme langue liturgique, culturelle et même véhiculaire (un recensement de 1981 indique qu'il y aurait encore environ 6 100 locuteurs ; en 1961, à peu près 194 400 personnes disaient l'utiliser comme langue secondaire). C'est d'ailleurs l'une des langues officielles de l'État de l'Uttarakhand, avec le hindi. La grammaire du sanskrit est celle d'une langue hautement flexionnelle et très archaïsante, dont l'étude est fondamentale dans le cadre de la linguistique comparée. En 2011, on recense 2 360 821 locuteurs du sanskrit, dont 24 821 locuteurs natifs en Inde et 1 669 au Népal.Le sanskrit ou sanscrit (संस्कृतम्, saṃskṛtam, /ˈsɐ̃skr̩tɐm/) est une langue indo-européenne de la famille indo-aryenne, encore parlée dans le sous-continent indien bien que par une minorité. De nos jours, elle est encore parlée dans quelques villages et par certains érudits qui publient des œuvres universitaires ou tiennent des colloques en sanskrit. Le sanskrit est notamment la langue des textes religieux hindous et de certaines branches du bouddhisme ainsi que des textes littéraires ou scientifiques et, à ce titre, continue d'être utilisé, à la manière du latin en Occident, comme langue liturgique, culturelle et même véhiculaire (un recensement de 1981 indique qu'il y aurait encore environ 6 100 locuteurs ; en 1961, à peu près 194 400 personnes disaient l'utiliser comme langue secondaire). C'est d'ailleurs l'une des langues officielles de l'État de l'Uttarakhand, avec le hindi. La grammaire du sanskrit est celle d'une langue hautement flexionnelle et très archaïsante, dont l'étude est fondamentale dans le cadre de la linguistique comparée. En 2011, on recense 2 360 821 locuteurs du sanskrit, dont 24 821 locuteurs natifs en Inde et 1 669 au Népal.
Source : Wikipedia francophone
संस्कृतम् जगतः एकतमा अतिप्राचीना समृद्धा शास्त्रीया च भाषासु वर्तते। संस्कृतम् भारतस्य जगत: वा भाषासु एकतमा प्राचीनतमा। भारती, सुरभारती, अमरभारती, अमरवाणी, सुरवाणी, गीर्वाणवाणी, गीर्वाणी, देववाणी, देवभाषा, संस्कृतावाक्, दैवीवाक्, इत्यादिभिः नामभिः एषा भाषा प्रसिद्धा। भारतीयभाषासु बाहुल्येन संस्कृतशब्दाः उपयुक्ताः। संस्कृतात् एव अधिकाः भारतीयभाषाः उद्भूताः। तावदेव भारत-युरोपीय-भाषावर्गीयाः अनेकाः भाषाः संस्कृतप्रभावं संस्कृतशब्दप्राचुर्यं च प्रदर्शयन्ति। व्याकरणेन सुसंस्कृता भाषा जनानां संस्कारप्रदायिनी भवति। पाणिनीयाष्टाध्यायी इति नाम्नि महर्षिपाणिनेः विरचना जगतः सर्वासां भाषाणां व्याकरणग्रन्थेषु अन्यतमा वैयाकरणानां भाषाविदां भाषाविज्ञानिनां च प्रेरणास्थानम् इवास्ति। संस्कृतवाङ्मयं विश्ववाङ्मये अद्वितीयं स्थानम् अलङ्करोति। संस्कृतस्य प्राचीनतमग्रन्थाः वेदाः सन्ति। वेद-शास्त्र-पुराण-इतिहास-काव्य-नाटक-दर्शनादिभिः अनन्तवाङ्मयरूपेण विलसन्ती अस्ति एषा देववाक्। न केवलं धर्म-अर्थ-काम-मोक्षात्मकाः चतुर्विधपुरुषार्थहेतुभूताः विषयाः अस्याः साहित्यस्य शोभां वर्धयन्ति अपितु धार्मिक-नैतिक-आध्यात्मिक-लौकिक-वैज्ञानिक-पारलौकिकविषयैः अपि सुसम्पन्ना इयं देववाणी।संस्कृतं जगतः एकतमातिप्राचीना समृद्धा शास्त्रीया च भाषासु वर्तते। संस्कृतं भारतस्य जगतो वा भाषास्व् एकतमा प्राचीनतमा। भारती, सुरभारती, अमरभारती, अमरवाणी, सुरवाणी, गीर्वाणवाणी, गीर्वाणी, देववाणी, देवभाषा, संस्कृतावाक्, दैवीवाक्, इत्यादिभिर् नामभिर् एषा भाषा प्रसिद्धा। भारतीयभाषासु बाहुल्येन संस्कृतशब्दाः उपयुक्ताः। संस्कृताद् एवाधिकाः भारतीयभाषाः उद्भूताः। तावदेव भारत-युरोपीय-भाषावर्गीयाः अनेकाः भाषाः संस्कृतप्रभावं संस्कृतशब्दप्राचुर्यं च प्रदर्शयन्ति। व्याकरणेन सुसंस्कृता भाषा जनानां संस्कारप्रदायिनी भवति। पाणिन्याष्टाध्यायीति नाम्नि महर्षिपाणिनेः विरचना जगतः सर्वासां भाषाणां व्याकरणग्रन्थेष्व् अन्यतमा वैयाकरणानां भाषाविदां भाषाविज्ञानिनां च प्रेरणास्थानम् इवास्ति। संस्कृतवाङ्मयं विश्ववाङ्मयेऽद्वितीयं स्थानम् अलङ्करोति। संस्कृतस्य प्राचीनतमग्रन्थाः वेदाः सन्ति। वेद-शास्त्र-पुराण-इतिहास-काव्य-नाटक-दर्शनादिभिः अनन्तवाङ्मयरूपेण विलसन्त्य् अस्त्य् एषा देववाक्। न केवलं धर्म-अर्थ-काम-मोक्षात्मकाश् चतुर्विधपुरुषार्थहेतुभूताः विषयाः अस्याः साहित्यस्य शोभां वर्धयन्त्य् अपितु धार्मिक-नैतिक-आध्यात्मिक-लौकिक-वैज्ञानिक-पारलौकिकविषयैः अपि सुसम्पन्नेयं देववाणी।संस्कृतं जगत एकतमातिप्राचीना समृद्धा शास्त्रीया च भाषासु वर्तते। संस्कृतं भारतस्य जगतो वा भाषास्वेकतमा प्राचीनतमा। भारती सुरभारत्यमरभारत्यमरवाणी सुरवाणी गीर्वाणवाणी गीर्वाणी देववाणी देवभाषा संस्कृतावाग् दैवीवागित्यादिभिर् नामभिरेषा भाषा प्रसिद्धा। भारतीयभाषासु बाहुल्येन संस्कृतशब्दा उपयुक्ताः। संस्कृतादेवाधिका भारतीयभाषा उद्भूताः। तावदेव भारत-युरोपीय-भाषावर्गीया अनेका भाषाः संस्कृतप्रभावं संस्कृतशब्दप्राचुर्यं च प्रदर्शयन्ति। व्याकरणेन सुसंस्कृता भाषा जनानां संस्कारप्रदायिनी भवति। पाणिन्याष्टाध्यायीति नाम्नि महर्षिपाणिनेर् विरचना जगतः सर्वासां भाषाणां व्याकरणग्रन्थेष्वन्यतमा व्याकरणानां भाषाविदां भाषाविज्ञानिनां च प्रेरणास्थानम् इवास्ति। संस्कृतवाङ्मयं विश्ववाङ्मयेऽद्वितीयं स्थानम् अलङ्करोति। संस्कृतस्य प्राचीनतमग्रन्था वेदाः सन्ति। वेदशास्त्रपुराणेतिहासकाव्यनाटकदर्शनादिभिरनन्तवाङ्मयरूपेण विलसन्त्यस्त्येषा देववाक्। न केवलं धर्मार्थकाममोक्षात्मकाश्चतुर्विधपुरुषार्थहेतुभूता विषया अस्याः साहित्यस्य शोभां वर्धयन्त्यपि तु धार्मिकनैतिकाध्यात्मिकलौकिकवैज्ञानिकपारलौकिकविषयैरपि सुसम्पन्नेयं देववाणी।
Source : Wikipedia local
Article premier de la déclaration universelle des droits de l'homme
saṃskr̥tam saṃskr̥tam
Source : Wikipedia francophone
Alphabets
- nagari
- vatteluttu
- charada
- alphasyllabaire siddham
- devanagari
- nandinâgarî
- alphasyllabaire kannada
Codes de langue
SOURCE | Code | URL |
---|---|---|
code iso 639-1 de la langue | sa | |
Code iso 639-2 | san | |
Code iso 639-3 | san |
Source : Wikidata